CHECK CZECH FASHION  |

7 dní bez kávy

21. 8. 2014 |

7 dní bez kávy / #ultimatechallenge

Začalo to článkem Anet, kde si vyzkoušela 7 dní se sportem. Pak jsme si řekli, že výzvy jsou přece zábava! Takže si odteď budeme s holkama vymýšlet nejrůznější libůstky, které budeme v rámci #ultimatechallenge překonávat. Prozradím, že některé nápady balancují na hraně absurdity a máte se opravdu na co těšit. Překonávat sebe sama je zkrátka důležité!

Ačkoli to s ní nepřeháním, jsem známá milovnice kvalitní kávy a dvě si běžně denně dám. Nejsem tak závislá na kofeinu jako zdroji energie, jako spíše na rituálu, kterým pro mě káva je. A její chuť samozřejmě také. Když mi holky přisoudily sedm dní bez kávy, říkala jsem si, že to přece na týden hravě zvládnu. To jsem se trošku spletla.

7 dní bez kávy / #ultimatechallenge

1. den

Zkouška nastává hned na začátku dne. Vstávám totiž v 5:30 a vydávám se 6:50 vlakem do Prahy. První má myšlenka je samozřejmě „musím si dát kafe“, ale pak mi dojde, že můj týden bez kávy právě začal. Místo čtení knížky to tedy neplánovaně zalomím a v Olomouci mě budí dědeček, který se mnou cestuje v kupé, jestli náhodou taky nepřestupuju.

Status: Malátnost, uplakané počasí a absence kávy moc dobře dohromady nejdou.

2. den

Den začíná docela dobře. Během ranního emailového maratonu si na kávu ani nevzpomenu. Problém nastává ve chvíli, kdy si uvědomím, že jsem jednomu mladému muži slíbila jít s ním po práci na kafe. A ještě jsem na sebe mimoděk práskla, že jsem bývala kavárenský povaleč a znám už snad všechny pražské kavárny. Přijdu tedy do kavárny a k jeho údivu marně bloudím očima po lístku a přemýšlím , co bych si tak místo kávy dala. Výběr mi zabere zhruba patnáct minut a připadám si bezradná. Jako jediná lákavá alternativa mi přijde míchaný drink či víno, ale nechci vypadat jako členka klubu mladých alkoholiků, zatímco pán si dopřává kávu.

Status: Jsem přepitá vodou a sladkou limonádou a v hlavě mi hraje „voda, čo ma drží nad vodou“.

3. den

Jako naschvál se kolegové rozhodli koupit nový kávovar do kanceláře zrovna v týdnu, kdy držím kávový půst. A tak kolem mě v práci provokativně chodí s vonícími šálky a testují nový stroj. Prý je super. Super.

Status: Nervozita stoupá.

4. den

Mám ze sebe radost! I přesto, že kolegy stále neopustilo nadšení, testují nový kávovar a pijí tak dvakrát více kávy než normálně, držím se tentokrát statečně. Dnes však v CCF do noci řešíme povinnosti nadcházejících dní a já se tentokrát neubráním nenáviděnému energeťáku. Domů přicházím vyčerpaná po půlnoci a nařizuji budík na 6:30.

Status: Rozlámaná jako sušenka.

5. den

Po dvou posunutích budíku vstávám v sedm, abych ještě zařídila vše potřebné před víkendovým výletem. Ve své kůži rozhodně nejsem a snažím se to zvrátit čerstvým pomerančovým džusem.. který na sebe a svoji čistou košili vzápětí vyliju.

Status: Ovoce je jako zdroj energie fajn, ale pořád to nějak není ono.

6. den

Ráno se probouzím ve stanu a s kocovinou. Máme jít raftovat, ale venku prší a je zima. Jakmile vstanu na nohy, vím, že je zle. Bolí mě záda, hlava, v krku, potřebuju pořádnou snídani. Naše parta se vydává do kempové jídelny, objednávají si míchaná vajíčka, klobásky a.. kafe. Teď jsem opravdu nejblíž tomu, abych svůj kávový detox porušila, kamarádi slibují, že to na mě nikomu neprásknou. Ale mám přece vůli a nechci vás zklamat! Dávám si odhodlaně černý čaj. Sáčkový. Takže obarvená voda a o nějaké vzpruze být řeč opravdu nemůže.

Status: Nejkritičtější den jsem přežila, ale mám pocit, že už snad ani nemůžu vypadat jako člověk.

7. den

Po poslední noci ve stanu, který nám trošku vytopil déšť, odmítám stanovat a zaplatíme si ubytování v domě u sympatického postaršího páru. Připadám si jako na prázdninách u babičky! Ráno nás chtějí pohostit instantní kávou, s díky odmítám a jako alternativu mi nabízí Caro. V životě jsem tenhle substitut kávy neměla a musím říct, že nechutná zas tak špatně! Vlastně.. chutná jako něco, co jsme kdysi dostávali se sladkým makovým rohlíkem ke svačině ve školce.

Status: Poslední den! Už je to téměř za mnou! 

Bez kávy bych rozhodně žít dokázala, ale v hektickém období, kdy spíte v průměru 5 hodin denně a chodíte ráno i večer na schůzky s klienty, vám to trošku znepříjemňuje život, společenský status, prodlužuje výběr vhodného občerstvení v kavárně a podněcuje k větší konzumaci alkoholu. (Kávu nemůžu, nechci nic sladkého či s bublinkami, zbývá.. ).

Jakou výzvu si na sebe ušila Bárb? :)

SDÍLEJTE
 


SLEDUJTE NÁS NA BLOGLOVIN' a SPOTIFY
Follow