Historie zažila spoustu subkultur, od hippies, přes punk nebo emo. Nespojovala je jen móda, ale hlavně životní styl, myšlenky, specifický žánr hudby. To mi u současného pojetí „hipsterismu“ chybí a jako životní styl mi přijde dost plytký. Kdo je vlastně hipster? Každý, kdo si vezme skinny jeans, flanelku po dědovi, divné brýle a MACa do espresso baru s trčícími žárovkami a paletami? Není to pro označení „subkultura“ trochu málo?
Málokdo ale ví, že toto označení se původně začalo užívat už ve 40. letech 20. století a označovalo lidi, kteří se odmítli ztotožnit s běžnými životními stereotypy. Poslouchali jazz, holdovali drogám, měli vlastní slang a jejich vzorem byl pianista Harry Gibson, který složil skladbu Harry the Hipster. Víte, že Jack Kerouac a Steve Turner dokonce společně napsali knihu Angel-Headed Hipster? Obecně šlo o beatniky, kteří ale byli tak nějak víc „hip“.
V dnešním pojetí se ale jedná spíše jen o módní kult. A to tak výrazný, že i Barbie, která si nedávno založila Instagram (jak jsme už psali v tomto článku), se začala stylizovat do typických hipsterských klišé. Pije kvalitní kávu připravenou alternativním způsobem, chodí po horách s designovým batůžkem, kupuje si drahé časopisy a fotí si nohy ve vaně. ;)